pustí ven drůbež, hrát si s ní touží…
Zobáky slepic ostré jsou špice, ach,
jak hřeby v Krista do dítka tnou je!
Vyklovou oči, zkrvaví líce, ach,
cupují kůži, kuchají břicho
a dítě křičí, co dají plíce, ach!
Syn Prométheův trhán je ptáky,
nepřijde pomoc, není kam skrýt se, ach!
Drůbež rve maso od dětské kosti.
Rodiče dítko nenašli více, ach,
a vejce byla obzvláště chutná…
