Čekal jsem motýly, přilétli moli,
namísto obvazů ránu mi solí
démoni. Piju, krev uplívá na skle,
hlaveň si přiložím k spánku a nashle!
Jak to, že žiju? Proč už nejsem „v Pánu“?
Chybně jsem směřoval do mozku ránu!
Zvolil jsem špatný terč, vždyť „Carpe diem!“
Namísto mozkem přec přemýšlím pyjem.
